Začátek prázdnin

20. ledna 2014 v 18:40 | Lili |  Deníček
Dlouho jsem se sem nedostala, počítač se mi odmítal zapnout, ale ráda bych teď zapsala co jsem zatím o prázdninách zažila. Nebylo toho moc, a ne přesně to co jsem chtěla, ale stejně to stálo za to. :-) První týden prázdnin jsem myslela že normálně umřu nudou. Nejdřív jsem naprosto nevěděla co mám dělat, prostě jsem se šíleně nudila, až jsem z toho začala prudit ostatní členy naší domácnosti. Dva mí nejlepší kamarádi se odebrali na tábor a lidi ze třídy přes prázdniny většinou vůbec nevidim. Když už jsem se tak doma nudila, tak mě z toho začalo bolet v krku, takže první týden prázdnin jsem doslova strávila skoro celý v posteli. No, co se dá dělat. Přežila jsem to, i proto, že jsme 7.7. odjeli srodičema a bráchou na dovolenou. Na Slovensko, do Vysokých Tater. Byla to naše společná dovolená asi po třech letech a na dlouhou dobu asi poslední, a proto jsem se na ní hrozně těšila.Vyrazili jsme v neděli v šest ráno, abychom tam byli odpoledne (dojeli jsme až ve tři, nejdál co sem kdy jela autem). Bydleli jsme v šestnáctistech metrech a měli jsme krásnej výhled na hory. Dovolená by byla úžasná, kdyby si táta hned první den na túře neudělal něco s kolenem, celou dovolenou ho to pak bolelo. Jinak jsme si to moc užili, viděli jsme spoustu krásných míst, nejvýš jsme byli ve 2240 metrech nad mořem, ale to jsme mysleli, že to nedojdem.
Největší šok z celý dovolený jsem dostala samozdřejmě poslední den dovolený. To už jsme neměli hezký počasí a tak jsme jeli do Popradu do akvaparku. Nic moc to tam nebylo, v Dc je to lepší, ale co, alespoň jsme se smočili. No a v akvaparku u bazénu jsem potkala svoji třídní učitelku. Ne že bych jí neviděla ráda, ale co je tohle sakra za náhody? V jiným státě nějakejch 700 km od domova potkat ve stejným bazéně svojí třídní (jo a navíc samozdřejmě v šatně měli skříňku vedle nás), ale já už se na tomhle světě ničemu nedivim.

Hrozně rychle to ale uteklo, a v sobotu nás čekalo 9 hodin v autě cestou domů. Já osobně (plus možná brácha) jsem chtěla jet na dovolenou vlakem, ale to táta rezolutně odmítl. Podle něho jsme na to s sebou tahali moc věcí, ale podle mě se ty věci dali zredukovat a pak by to šlo. ale co se dá dělat už je to za náma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama