Radost ze života

9. března 2014 v 14:16 | Lili |  Deníček
Asi před měsícem jsem byla na maturitním plese své bývalé třídy u nás ve městě. Původně jsem tam měla jít s jednou kamarádkou, jejím klukem a kámoškou, ale ta nečekaně onemocněla, takže jsem tam nakonec šla částečně s bráchou a částečně sama. Ve výsledku jsem za to ale možná i ráda.
Původně jsem tam šla s bráchou, ale toho jsem stejně většinu večera neviděla, takže to vyšlo, jako bych tam byla sama. Na nástup a na šerpování a ty ostatní blbosti, co se dělají na začátku jsem byla na balkóně, kde jsem většinu času stála sama, ale to mi ani nevadilo, alespoň jsem dobře viděla. Chvíli u mě stáli lidi od nás ze třídy, co se tady objevili, ale ty za chvíli odešli na druhou stranu. No co, začátek jsem si užila, měli to fakt dobře připravený, nacvičený a všechno jim klapalo.
Až mě u toho skoro rozbrečeli, když společně zpívali jednu písničku, a to je co říct, že na svým plese jsem se rozhodně takhle nedojala. Chtěla jsem tam stát s nima, vím, že k nim patřím víc než k lidem od nás ze třídy. Ale osud (svině jedna protivná) asi chtěl, abych prostě chodila do toho zasranýho Města, než na školu kde bych se cítila mnohem líp. No nic, nakonec jsem se udržela, ale měla jsem co dělat. Potom začala konečně hrát kapela, začali tance s rodičema a učitelama a já jsem začala přemýšlet, co tam budu celý večer dělat. Chvíli jsem se koukala z balkonu, pak jsem šla pozdravit učitele a trochu si s nima popovídat a pak jsem to zakotvila u kamarádky a její rodiny. Tam to bylo celkem prima, měla jsem s kým tancovat a povídat.
Takhle pomalu ubýval čas, já jsem občas odešla si pokecat nebo zatancovat s někým jiným, ale většinu času jsem trávila s nima. A hlavně tam byl On. Nejdřív jsem ho vnímala jen tak zběžně, ale pak mě začal docela dost pozorovat a mě to rozhodně nepříjemný nebylo. Takhle jsme na sebe koukali snad půlku večera. Já si sice pořád říkala, že o nic nejde, že má v sobě dost alkoholu a být na mém místě jiná holka koukal by na ní. A o kom že vlastně mluvim? O někom, kdo dokázal během chvíle zamotat můj hormonální a emocionální systém a udělat mě opět šťastnou. Ano, náhodou je to bratr mojí již zmíněné kamarádky u které jsem ten večer seděla. Ale co, to vůbec neřešim, i když by někdo chytrý určitě řekl, že sourozenec mojí dobrý kamarádky by pro mě měl být tabu ale takovýho člověka bych stejně poslala do temných míst...
Večer uběhl až moc rychle, ale já jsem s ho užila, pak jsme spolu i na několik písniček tancovali, i když jsem se musela zeptat já jeho jestli půjde, ale to neva.
Ten večer jsem si řákala, že o nic nejde, že je to jenom alkoholové opojení z jeho strany a ještě dva dny mi trvalo než jsem o tom sama sebe přesvědčila a dostala ho z hlavy. Jenže co se nestalo, asi týden na to mi napsal, hrozně krásnou sms a poté jsme si tak nějak začali psát, pak jsme se na chvíli sešli, pak jsme jednou byli celý odpoledne spolu venku a tak nějak z toho vyplinulo to, že spolu teď chodíme a já jsme asi ten nejšťastnější člověk, mám pocit, jako bych se chvílema vznášela, všechny problémy jako by zmizeli a prostě se cítím naprosto báječně.
A navíc včera mi řekl ta krásná slova, "Mám tě rád", to jsem prostě nečekala, lae je pravda že jsme se do něj asi opravdu zamilovala.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama