Duben 2014

Každý máme něco...

28. dubna 2014 v 23:17 | Lili |  Téma týdne
Každý z nás je na něčem závislý. Primárně jsme všichni závislí na kyslíku, vodě, živinách a podobných věcech. Z čehož vyplývá, že o sobě nikdo nemůže říct, že není na ničem závislí. Poté existují závislosti, které nám můžou, ale také nemusí zpříjemňovat život. To jsou věci, které nás provázejí běžným životem, ať už je to kousání nehtů, telefony, facebook, čokoláda či další věci. Poté ale samozdřejmě existují závislosti. které už tak neškodné nejsou. Tím myslím to, co si většina lidí primárně vybaví pod pojmem závislosti - alkohol, drogy a různé nebezpečné návykové látky. Ty jsou i životu nebezpečné a často smrtící.

Myslím ale, že největším problémem součastnosti nejsou drogy nebo alkohol, ale jsou to právě mobily (či smartphony, androidy a bůhvíco ještě (věřící prominou)).
Mobilní telefon dnes vlastní většina lidí vyspělého světa. Nosíme ho neustále u sebe, x krát denně se na něj díváme, jestli nám náhodou někdo nepsal a život bez něj si část z nás neumí ani představit. Kam jsme to dopracovali? Jak? Proč? To jsou otázky, které většina lidí neřeší, a proč taky, když bez svého přístroje nedají ani ránu. Nechají ho, aby ovládal jejich životy, reagují okamžitě na každé jeho pípnutí, a běda, když jim dojde baterka nebo jsou někde, kde není signál. Závislého člověka poté poznáme snadno. Je neklidný, vrtí se, neustále sleduje čas, kdy už bude moct jít, aby znovu zprovoznil svojí "lásku".
Nejvíc je toto "bláznění z mobilů" vidět u dětí a u mladých lidí. Když se občas rozhlédnu po třídě (a většinou je jedno, jestli je hodina či přestávka), tak snad polovina lidí kouká do svých "hračiček". Dost tomu taky napomáhá školní wi-fi a častá benevolence učitelů. Učitelé jsou s tím už asi smíření, to je ale jejich věc, jenom by mě zajímalo, co by někdo z mých spolužáků dělal, kdyby mu někdo z učitelů sebral mobi s tím, že mu ho vrátí na konci školního roku. Asi by koukal jako višně z jara a zaal se s ním hádat. No nic, to jsem trochu odbočila. Ale jen bych k mobilům dodala, že nejvíc mě může vyočit, když s někým mluvím a on má celou dobu prst na mobilu a jede. To bych mu nejradši ten krám rozflákala, aby si všiml, že se s ním pokouším komunikovat.
Možná si říkáte, že jsem moc staromódní, mimo mísu, nebo úplný magor, ale já opravdu používám mobil na tlefonování, psaní sms a občas jako kalendář, ale tím to končí. Kdyby mi teď někdo řekl, že už nemůžu mít mobil, tak mu ho s radostí odevzdám, ale já ho musim mít kvůli tátovi, který se vždycky může zbláznit, když mu to chvíli nezvedám. Ale opravdu se nikdy nenechám ovládat věcí (a už se těšim na tábor, kde ho dva týdny neuvidim, stejně jako všechnu ostatní elektroniku).

No to jsem trošku odbočila od tématu, ale to neva, tohle není maturitní sloh.
Možná bych se mohla zmínit, na čem jsem závislá já. Sice o sobě občas prohlašuju, že nejsem na ničem, ale to není úplně pravda. Asi největší mojí slabostí jsou sladkosti a jídlo obecně, prostě nemůžu být bez toho, abych pořádně jedla, párkrát jsem zkusila vynechat sladké z jídelníčku, ale nějak jsem to nevydržela.
Prostě jídlem dokážu zahnat stres ze školy (možná to bude tím, že pak začnu mít spíš stres z toho, že budu ještě tlustější :-)).
Jedna taková trošku míň hezčá závislost, dřív jsem byla závislá na kousání nehtů. jako malá jsem měla pořád prsty v rce. Toho jsem se už zbavila, ale jsem závislá na okusování záděr kolem nehtů a cucání konců tužek. Ale jsou i horší věci.

O závislostech nebezpečných se taky rozepisovat nechci, myslím že už o nich bylo řečeno dost.

Tak užívejte jaro. :-)

Knihy všude kolem

14. dubna 2014 v 19:15 | Lili |  Téma týdne
Knihy, bez nich si pomalu nedokážu život představit. Hrozně ráda čtu, miluju knihy skoro všeho druhu. Poslední dobou sice kvůli učení nemám tolik času, abych třeba tři hodiny v kuse četla, jak mám občas ve zvyku, ale snažím se využít každou volnou chvíli. Takže ve vlaku nebo ve škole o volných hodinách nebo o přestávkách mě často uvidíte s knížkou v ruce. Sice přečtu skoro všechno, ale nejraději mám fantasy knížky, historické romány, nebo romány s archeologickým či historickým námětem (nevím jak jinak to nazvat).

Ale dost o mě, já rostě jen sama sebe považuju za knihomola.
Myslím, že lásku ke knihám v sobě člověk buď má, nebo mu knihy nevadí, nebo je "antiknihomol". A samozdřejmě částečně každého ovlivňuje prostředí, ve kterém žije, ale ne vždy. Když vezmu například naši rodinu. Já a táta jsme prostě knihomolové, rádi čteme, ale taky rádi knížky vlastníme a víceméně sbíráme. (Ale není to jenom naší zásluhou, že máme doma skoro 2000 knížek, velkou část táta zdědil po svých rodičích). Pak ale například máma, ta sice ráda čte, když má čas, ale není do knížek zase tak zabraná, tak jimi fascinovaná. A můj bratr? Ten sáhne po knížce jen vyjímečně, když mu nějaká příjde opravdu zajímavá (vážně jich není moc) a nebo když musí. Na tomhle chci jenom ukázat, že ve vztahu ke knížkám prostě záleží na tom, jestli na to máte geny nebo ne.

I když se obecně říká, že dnešní mladá generace málo čte, stejně znám ve svém okolí dost podobně "postižených" osob, které knžkama žijou. Je sice pravda, že dnešní děti asi tráví více času na počíteči, ale stále se nejde i spousta malých knihomolů a já doufám, že to tak bude pořád.

Mít tak možnost utéct...

14. dubna 2014 v 18:35 | Lili |  Úvahy
Někdy si říkám, jaké by to bylo, všeho prostě nechat o odjet. Prostě odjet daleko, pryč od všech starostí a trápení. Je pravda že te´d, před maturitou bych to udělala čím dál tím raději.
Ale teď vážně. Přemýšleli jste už o tom, že by jste si prostě jednou zbalili bágl, spacák a karimatku a vyrazili? Je jedno kam, prostě projet několik státu, navštívit zajímavá místa, ale sami. Prostě jenom vy a všichni kolem vás, neznámí lidé, cizí města, nové zážitky, noví lidé a tak dál. Prostě řešit to, kde budete ten den spát, jak pojedete další den a ne to, zda uděláte maturitu, co se stane když je neuděláte, nebo jestli se dostanete na vysokou.
Já myslím, že to jednou udělám. Teda rozhodla jsem se, že to udělám, až dokončím školu, teď nemyslím tu střední, ale tu potom. Nechci, any o mě někdo řekl, že jsem se navšechno vybodla. Vím, že i tak by to byl pro lidi v mém okolí docela šok, kdybych se prostě rozhodla odjet pryč. A proto bych jim nic neřekla. Mám prostě sen/touhu/nevím jak jinak to nazvat, si prostě jednoho dne zbalit věci do báglu a vyrazit. A je jedno, jestli pěšky, vlakem nebo stopem. Prostě jet kam by se mi zachtělo, nikoho se nepata, jestli můžu, nebo co musím a neohlížet se na to, co po mě ostatní chtějí. Myslím, že to jednou udělám, chci to udělat, ale po škole (ano zase takový rebel nejsem, pořád myslím prakticky).
Nevím, jak by reagovali ostatní, myslím tím rodina, přítel. Určitě bycj se jich neptala, to v žádném případě. To už by potom nebylo ono a nebo by mi to začali vymlouvat, nebo by někdo z nich chtěl jet se mnou. Ale hlavně by chtěli vědět, kdy se vrátím.

Někdo by taky mohl podotknout: No jo, ale co peníze, z čeho budeš žít. Toho jsem si vědoma a hodlám si nějaké peníze našetřit, abych mohla jednoho dne odjet. Vím, že utíkat bez rozloučení, nebo bez jakéhokoliv náznaku by se dalo považovat za zbabělé a sobecké. Možná. Ale já doufám, že by mi to moji blízcí odpustili a měla bych se kam vrátit.

Samozdřejmě vyvstává otázka, jestli bych chtěla jet s někým nebo sama. Tedy, pokud bych našla někoho, kdo by byl se mnou takříkajíc "na jedné vlně", tak bych se tomu nebránila. Například Světlo. S ním bych odjela úplně nejraději, ale to asi není moc reálné. Prostě uvidím, nikdo neví co bude.
Třeba si to za těch pár(3/5/6) let rozmyslim a nepojedu nikam, nebo se vdám a budu mít dítě a to taky nepojedu někam. Ale prostě nikdo neví.

A co vy? Dokázali byste se jednoho krásnýho dne spakovat a vyrazit neznámo kam?

Existuje život mimo Zemi?

3. dubna 2014 v 0:20 | Lili |  Téma týdne
Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii...
Tak začíná moje oblíbená serie Hvězdné války. Myslíž že o nich musel slyšet skoro každý, nechi tu popisovat celý děj. Jednoduše jsou o meziplanetárním kontaktu a boji proti temné straně síly, který se odehrává ve vzdálené galaxii. Když člověk tyto příběhy sleduje, občas si určitě říká : Může něco takového existovat? Tollik rozdílných ras, národů.

To jen tak na úvod. Myšlenkou na život na jiné planetě se lidé zabívají už nějakou dobu. Vzniklo už bezpočet teorií a také samozdřejmě spousta filmů, které se točí kolem mimozemské civilizace. Tady je pár filmů, ktré se točí kolem mimozemšťanů a jiných civilizací.

1) Na prvním místě jsou samozdřejmě hvězdné války. Podle mého názoru jsou lepší tři starší díly. Darth Vader, Luke Skywalker, princezna Leia, Han Solo, Žvejkal (bohužel, nějaké chytré lidi napadlo film znovu nadabovat, takže se Žvejkal už nejmenuje Žvejkal, ale jeho jméno z angličtiny nepřekládají) patří už k legendárním postavám. Darth Vader, který se nechal podlehl temné straně síly, se snaží ovládnout celou galaxii a zlikvidovat povstalce, kteří brání demokracii. Samozdřejmě se mu to nepodaří, Luke se stane rytířem Jedi, střetne se sním, ale když zjistí, že je to jeho otec, nedokáže ho zabít. Na konci filmu v sobě Vader najde trochu té světlé stránky a zachrání Luka před smrtí, i když poté sám umírá.
Podle mě film o životě na jiných planetách číslo 1, mimochodem příští rok by měl jít do kin sedmý díl Hvězdných válek, na který se už samo těším, i když si myslí, že lepší než první tři filmy nebude. Měli by v něm hrát herci ze starých filmů. Největší problém měli asi tvůrci s Harrisonem Fordem, který chtěl, aby Han Solo zemřel už v prvním dílu, ale nějak to přežil, takže jsem zvědavá, jestli se dočká :-), i když to yla moje oblíbená postava, takže bych byla nerada kdyby umřel.

2) Další velmi známý film je Válka světů s Tomem Cruisem v hlavní roli. Katastrofický film, kdy velmi vyspělá mimozemská civilizace napadne Zemi a snaži se vyhladit listvo. Většinu filmu hlavní hrdina utíká před nepřáteli a sanží se zachránit svoje dvě děti a sebe. Jak to celé dopadne? Můžete hádat...

3) Mars útočí. Chvílemi dobrá komedie, celý film je spíš jedna velká parodie. Což je o to lepší, že na takovou "kravinu" kývlo tolik skvělých herců. Například Jack Nicolson, Pierce Brosnan a další. Film je o tom, že se na Zemi objeví mimozemšťani, a americký prezident se je samozdřejmě rozhodne přivítat, protože si všichni myslí že přece musí přicházet v míru. No, trošičku se mýlí :-) Mimozenšťani zabijou pár lidí, ale předtavitelé státu jsou polovinu filmu narosto mimo. Naštěstí celé lidstvo spasí jedna gramofonová nahrávka a ne zrovna příjemným zvukem, po které jim začnou bouchat mozky. Vážně doporučuju podívat se.

4) E.T.mimozemšťan - taková UFO klasika. Tentokrát je to spíše dětský film. Kluk objeví mimozemšťana, kterého zde nechala omylem jeho mateřská loď, když nestihl včas nasednout. Skamarádí se s ním, zjistí, že se chce vrátiti omů a tak mu v tom pomáhá. Samozdřejmě se do toho zamotá armda, která ho chce izolovat a zkoumat, ale naštěstí spolu utečou a E.T. se nakonec vrátí ke svým. Myslím, že skoro každý tento film viděl.

5) Avatar je jeden z novějších filmů. Lidstvo objevilo novou planetu, kde jsou obrovské zásoby vzácného kovu. Jmenuje se Pandora, ale k jejich smůle je obydlená. Začíná to tam trošku vřít, protože zelené mozky musejí mít vždy pravdu, bez ohledu na oběti. Naštěstí se tam najde několik lidí, vědců, kteří se snaží udržet mír a pomáhat domorodcům. Hlavní hrdina se zamiluje do dcery náčelníka a kvůli ní se vzdá svého lidského těla a stane se Avatarem.
Film je docela dobrý, i když bych řekla, že se stal známým hlavně proto, že to byl jeden z prvních filmů ve 3D. Protože jinak to zase taková sláva není.

6) Hvězdná brána - vznikl film i seriál, dokonce ve více provedeních. Oboje je založeno na tom, že v Egyptě nalezli podivné, o kterých nikdo nic neví. Doktor Daniel Jackson nakonec záhadu rozluští a zjistí, jak se dá cestovat mezi galaxiemi. Seriál má několik sérií a víceméně je o tom, jak se lidé (tedy velmi úzkýkruh lidí) seznamuje se životem na neznámých planetách a s novými civilizacemi. Musí ale také bojovat proti goaldům a později proti orayům, kteří se snaží ovládnout a zotročit co nejvíc lidí.

7) Startrek (super ani nevím jak se to správně píše). Ono je to asi jedno, protože k tomu nemám moc co říct. Nikdy jsem to nesledovala a ani se mi to nikdy moc nelíbilo.

8) Superman, dítě, které jeho rodiče poslali z planety Krypton, která byla zničena na Zemi, aby ho zachránili. On se tady stane superhrdinou a ochráncem všech lidí.

No, chtěla jsem to dopsat až do desítky, ale vzhledem k současnému času mě už nic nenapadá. :-) Později to možná doplním.

Jen tak mimochodem, který z filmů o mimozemšťanech máte nejraději? Myslím že je totiž zbytečné se ptát, který z těchto filmů jste viděli.