Každý máme něco...

28. dubna 2014 v 23:17 | Lili |  Téma týdne
Každý z nás je na něčem závislý. Primárně jsme všichni závislí na kyslíku, vodě, živinách a podobných věcech. Z čehož vyplývá, že o sobě nikdo nemůže říct, že není na ničem závislí. Poté existují závislosti, které nám můžou, ale také nemusí zpříjemňovat život. To jsou věci, které nás provázejí běžným životem, ať už je to kousání nehtů, telefony, facebook, čokoláda či další věci. Poté ale samozdřejmě existují závislosti. které už tak neškodné nejsou. Tím myslím to, co si většina lidí primárně vybaví pod pojmem závislosti - alkohol, drogy a různé nebezpečné návykové látky. Ty jsou i životu nebezpečné a často smrtící.

Myslím ale, že největším problémem součastnosti nejsou drogy nebo alkohol, ale jsou to právě mobily (či smartphony, androidy a bůhvíco ještě (věřící prominou)).
Mobilní telefon dnes vlastní většina lidí vyspělého světa. Nosíme ho neustále u sebe, x krát denně se na něj díváme, jestli nám náhodou někdo nepsal a život bez něj si část z nás neumí ani představit. Kam jsme to dopracovali? Jak? Proč? To jsou otázky, které většina lidí neřeší, a proč taky, když bez svého přístroje nedají ani ránu. Nechají ho, aby ovládal jejich životy, reagují okamžitě na každé jeho pípnutí, a běda, když jim dojde baterka nebo jsou někde, kde není signál. Závislého člověka poté poznáme snadno. Je neklidný, vrtí se, neustále sleduje čas, kdy už bude moct jít, aby znovu zprovoznil svojí "lásku".
Nejvíc je toto "bláznění z mobilů" vidět u dětí a u mladých lidí. Když se občas rozhlédnu po třídě (a většinou je jedno, jestli je hodina či přestávka), tak snad polovina lidí kouká do svých "hračiček". Dost tomu taky napomáhá školní wi-fi a častá benevolence učitelů. Učitelé jsou s tím už asi smíření, to je ale jejich věc, jenom by mě zajímalo, co by někdo z mých spolužáků dělal, kdyby mu někdo z učitelů sebral mobi s tím, že mu ho vrátí na konci školního roku. Asi by koukal jako višně z jara a zaal se s ním hádat. No nic, to jsem trochu odbočila. Ale jen bych k mobilům dodala, že nejvíc mě může vyočit, když s někým mluvím a on má celou dobu prst na mobilu a jede. To bych mu nejradši ten krám rozflákala, aby si všiml, že se s ním pokouším komunikovat.
Možná si říkáte, že jsem moc staromódní, mimo mísu, nebo úplný magor, ale já opravdu používám mobil na tlefonování, psaní sms a občas jako kalendář, ale tím to končí. Kdyby mi teď někdo řekl, že už nemůžu mít mobil, tak mu ho s radostí odevzdám, ale já ho musim mít kvůli tátovi, který se vždycky může zbláznit, když mu to chvíli nezvedám. Ale opravdu se nikdy nenechám ovládat věcí (a už se těšim na tábor, kde ho dva týdny neuvidim, stejně jako všechnu ostatní elektroniku).

No to jsem trošku odbočila od tématu, ale to neva, tohle není maturitní sloh.
Možná bych se mohla zmínit, na čem jsem závislá já. Sice o sobě občas prohlašuju, že nejsem na ničem, ale to není úplně pravda. Asi největší mojí slabostí jsou sladkosti a jídlo obecně, prostě nemůžu být bez toho, abych pořádně jedla, párkrát jsem zkusila vynechat sladké z jídelníčku, ale nějak jsem to nevydržela.
Prostě jídlem dokážu zahnat stres ze školy (možná to bude tím, že pak začnu mít spíš stres z toho, že budu ještě tlustější :-)).
Jedna taková trošku míň hezčá závislost, dřív jsem byla závislá na kousání nehtů. jako malá jsem měla pořád prsty v rce. Toho jsem se už zbavila, ale jsem závislá na okusování záděr kolem nehtů a cucání konců tužek. Ale jsou i horší věci.

O závislostech nebezpečných se taky rozepisovat nechci, myslím že už o nich bylo řečeno dost.

Tak užívejte jaro. :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kolik je ti let?

13 a méně 12.5% (4)
14-16 46.9% (15)
17-20 28.1% (9)
21-30 12.5% (4)
31 a více 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama