Dnešní výlet

28. srpna 2014 v 14:55 | Lili |  Výlety
Dneska jsem po dlouhý době neseděla celý den doma (jen většinu odpoledne a celý večer) a vyrazila jsem na výlet. Teda, původně jsme měli jít ve třech, jako na Dolák, ale ten kamarád si včera večer najednou vzpoměl (nebo nevím, co se mu stalo) že musí dneska k doktorovi do Ústí, takže nemůže jít (prej to dřív nevěděl a nic víc mi k tomu neřek, takže fakt nevim). To jsem se ale nedozvěděla od něj, ale od švagrový, která s náma měla jít taky. Skoro v jedenáct večer mi napsala sms (kterou mě mimochodem vzbudila) že on nemůže a že to tedy nejspíš odložíme, protože ve dvou to nemá cenu, když jsme se domlouvali ve třech. Fajn, byla jsem nasraná, neříkám že ne, protože jsem se na ten výlet těšila, když už jsem se měla po čase dostat přes den z baráku, ale prostě co se dalo dělat.
No nic, dneska jsem se ale vzbudila před sedmou a říkala jsem si, co asi budu celý den dělat. Tak jsem se časem rozhodla, že v devět sednu na vlak a pojedu na Jedlovou. Sice jsem tam byla už asi stokrát, ale máma k tomu kecy neměla a mě se nechtělo sedět celý den doma. Tak jsem tedy vyrazila.


Jedlová hora je 774 m. n. m. a jde se tam od vlaku asi 3 km do kopce. Jako ten kopec je ke konci místama docela brutální, občas vám příjde, že když se trochu předkloníte, musíte se dotknout země. Ale to je fakt jen na kousku. Výšlap nahoru za to fakt stojí (na konci článku přidám nějaké fotky). Normálně je csta nahoru dost frekventovaná, ale musím říct, že v devět ráno vážně ne. Většinu cesty jsem nikoho neviděla, jen mě nasral jeden chlap s autem, který jel nejdřív nahoru a asi za pět minut zase dolů. Jinak jsem kromě tří lidí cestou nahoru nikoho nepotkala.Tak aspoň jsem měla klid na pár fotek, který jsou sice hrozný, ale mě se celkem líbejí. Z bráchova kompaktu prostě víc nevymáčknu.
Po výšlapu jsem tedy byla za necelou hodinu nahoře (asi to bude míň jak tři kilometry). Dokonce jsem si i vylezla nahoru na rozhlednu, což už posledních pár let nedělám(byla jsem totiž nahoře nejmíň desetkrát a výhled je pořád stejný). Ale tak tentokrát jsem tam šla. Nahoře jsem ještě zkoušela vyfotit sebe s nějakým hezkým pozadím, ale spíš se mi to nepovedlo. Ono, když se vám vaše ruka s foťákem odráží ve slunečních brýlích a za vámi se nachází železný vysílač nebo transformátor(nebo co to bylo) tak to moc hezky nevypadá. Ale bohužel zrovna tak blbě svítilo sluníčko. No nic, aspoň jsem vyfotila trochu krajiny. Z vrcholu jsem odcházela někdy ve čtvrt na jedenáct. Ještě se mi nechtělo jít na vlak (vážně bych nechtěla přijet domů v jedenáct) tak jsem se rozhodla, že to vezmu ještě přes Jiřetín, kde jsem si chtěla koupit turistické vizitky a poslat bráchovi pohled. Naštěstí je to kousek, takže v jedenáct jsem už byla v Jiřetíně.
Tam jsem jen proběhla informačním centrem a hodila pohled do schánky a pokračovala v cestě. Nechtělo se mi jít stejnou cestou zpátky, tak jsem se rozhodla jít po silnici kolem Tolštejna. Hodně blbej nápad. :-) Nějaký dva kilometry (asi míň, vážně nemám moc odhad), ale do kopce a z půlky na sluníčku. Ale dalo se to. Pak už jsem to měla na nádraží kousek z kopce. Na hrad jsem nešla, protože už jsem tam taky několikrát byla, nechtělo se mi drápat se nahoru a stejně bych to moc nestíhala. Tak jsem v pohodě došla na nádraží, kde mi ve třičtvrtě na jednu jel vlak domů. Což je dost brzo, ale co se dalo dělat.
Měla jsem totiž v plánu, že až přijdu domů, tak tam ještě nikdo nebude, táta přijede ve tři, já si do tý doby stihnu v pohodě udělat štrúdl a nikdo na mě nebude mluvit, ale člověk míní a táta zase mění. Protože jsem přijela a on už byl doma. Takže jsem radši vypadla zase k sobě do pokoje, protože zase začínal s tím, že bych neměla chodit takhle sama, což se mi nechtělo poslouchat.
Takže od nějakých půj druhý jsem zase v pokoji, zase na počítači, přesně tak, jak jsem dneska skončit nechtěla.

Ale to je fuk, teď tedy nějaký ty fotky. Předem omluvte kvalitu, ať už způsobenou kvalitou foťáku či "fotografa"

První dva pohledy po cestě, na těchto místech byla ještě před pár lety planina.


Jak je vidět, tyto kamenné "nevímjaktonazvat" se už fakt stavějí skoro všude.

Pár pohledů kousek pod vrcholem.


Logika, když si člověk fotí vlastní stín :-) ale vypadá divně, protože je z kopce.

A poslední pár fotek, už z vrcholu rozhledny.


A poslední fotka. Nevím proč, ale ten pohled mi přišel takový....ani nevím, prostě zajímavý, pěkný a tak.


Tak to je konec článku o mém dnešním výletě. Snad jsem vás s tím moc nenudila :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 krabiceplnapribehu krabiceplnapribehu | Web | 29. srpna 2014 v 9:48 | Reagovat

Fotky jsou hezké! A takové články mě baví :) Určitě to muselo být takové odlehčující a hlavně sis nějak pročistila hlavu :) A to, že sis nakonec neudělala ten štrúdl... Dal bych si taky jeden :D

2 Ireth Vay Ireth Vay | Web | 29. srpna 2014 v 11:04 | Reagovat

Hezké fotky! :-)

Taky bych měla něco takového udělat, trošku si ulevit od všech tech povinností a někde si vyjít :D

3 Lili Lili | Web | 30. srpna 2014 v 13:30 | Reagovat

[1]:Děkuju :-) ,odlehčující to bylo, takové výlety asi začnu podnikat častěji
ale ten štrúdl jsem nakonec udělala, ale až včera, hezky v klidu, když naši byli v práci :-) ale už ho většina zmizela :-D

4 Lili Lili | Web | 30. srpna 2014 v 13:31 | Reagovat

[2]: Díky :-)
jj je to vážně příjemný :-)

5 Abbie Abbie | Web | 1. září 2014 v 15:42 | Reagovat

Páni! To sis užila:) Fotky jsou moc hezké!:) Taky si fotím stín, protže je to daleho hezčí, než bych fotila sebe s mým ksiftem xD

6 Lili Lili | Web | 1. září 2014 v 16:24 | Reagovat

[5]: díky :-) já si většinou ani ten stín nefotim :-D nejsem zrovna fotogenická, radši fotím věci, či přírodu kolem sebe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama