Každý by měl mít v životě nějaký cíl

30. listopadu 2014 v 20:15 | Lili |  Moje kecy, které stejně nikomu moc smysl nedávají
Nebo prostě vědět, co by chtěl dokázac. Nebo jít za něčím. Mít nějaký sen.
Protože tohle všechno je moct důležitý, pokud chce člověk být šťastný. Takhle to alespoň vidím.
Ale samozdřejmě to neplatí obecně. Někdo může být šťastný bez cílů, bez toho aby věděl, co ho v životě čeká (což stejnak nevíme nikdo), ale prostě někdo dokáže být šťastný i když například nedodělal školu, nemá práci, protlouká se životem jak se dá ale prostě věří, že to nějak vždycky půjde. Prostě neví, co bude za týden, za měsíc, kde bude za rok, ale neřeší to, nezáležímu na tom.

Taková bych chtěla být. Na chvíli vypnout, nic neřešit, nezabývat se tím, co se mnou bude, když neudělám školu. Protože já to vážně nevím. Chtěla bych prostě žít svůj život, nezabývat se tím, co bude příští rok, kde nakonec skončím a tak.
Ale nedokážu to. Prostě to potřebuju vědět, potřebovala bych nějaký cíl, ale žádný nemám. Jo, měla jsem cíl, dostat se na medicínu, kde jsem sle totálně zklamala a nejen sebe. To by ještě nebylo to nejhorší.
Pak jsem ze svých cílů postupně slevovala. Nejdřív dostat se na vysokou. To se mi povedlo. Asi jako jediný. Další cíl byl dodělat jí. To už je horší. Slevila jsem na cíl dostat se do letního semestru. Což taky bude špatný. Tak další. Udělat matiku. Taky nic bohužel. Další. Udělat ostatní předměty a matiku si znovu zapsat. I tady asi zklamu, protože jsem neskonale tupá, dutá, blbá a na tý škole nemám co dělat, když nedokážu napsat absolutně žádnej test dobře.
Prostě jsem tu uplně zbytečně. Nic neumím nic nedokážu, ani získat blbej zápočet z matiky.
Jenže co můžu dělat jinýho? Můžu jít pracovat. Ale kam, s gymplem, nic neumim, jsem k ničemu.
Proto jsem na tý škole, abych ji udělala, ale nevím co budu dělat, když ne. Prostě budu úplně v hajzlu, když mě ze školy vyhodí, prostě nevím. A navíc, rodiče by byli zklamaný, kdybych to neudělala, hlavně táta, a já nechci aby byli kvůli mě zase zklamaný, prostě nechci, chci jim dokázat, že na to mám, dodělat školu i když nemám.
Ale prostě nevím co budu dělat, až neudělám zkoušky. Asi půjdu skočit pod vlak nebo co.
Nic neumim, jsem k ničemu. Jediný co zvládám je hlídat děti. Kdybych ty děti a tábory a všechno kolem toho neměla, tak už fakt nevim, co by se mnou bylo. Proto to chci všechno uspát, abych mohla jet v létě na tábory, ale nevim jak to zvládnu, spíš jestli to vůbec zvládnu.
Jdu se učit chemii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolik je ti let?

13 a méně 12.5% (4)
14-16 46.9% (15)
17-20 28.1% (9)
21-30 12.5% (4)
31 a více 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama