Že by nový kluk? Nebo jen další trápení?

14. června 2015 v 23:52 | Lili |  Moje kecy, které stejně nikomu moc smysl nedávají
Jak už nadpis napovídá, v mém životě se možná objevil někdo nový, kdo by stál za pozornost (možná). Ale já si zatím pořád říkám, že se nesmím zamilovat, protože vím, jak by to zase dopadlo, jako vždycky. Prostě jsem zatím dost nejistá, jak hodně si ho mám připustit k duši. Je to fajn kluk, rozumíme si, je s ním sranda a tak, ale nechci do toho moc cpát city. Prostě uvidíme v září, jestli nám z toho něco zbyde. Bydlíme každý jinde, on v Karlovarským kraji a ještě bude o prázdninách na koleji a bude chodit do laborky. Ani nevím, jestli se o prázdninách uvidíme, já bych se tomu nebránila, ale ještě jsme o tom nemluvili.
Tedy nemluvili jsme ani o tom, jak vážný to mezi námi je, jak už to u mě bývá, ale bere mě jako svojí holku, já jeho jako svýho kluka, takže nejspíš cajk. Jen ty prázdniny mi dělají starosti. A pár dalších věcí, které mi na něm vadí.
Věc se kterou jsem se už smířila jsou jeho vlasy, teda spíš jsem si zvykla na to, že se nechal ostříhat (ne moc, ale už se s jeho vlasama tak dobře nehraje, jestli rozumíte :D ), to je ještě v pohodě.
Jinak scházíme se asi měsíc a půl, skoro dva, od tý doby co jsme se víc začali bavit, když byla na konci dubna u koleje loukovice. Předtím jsme byli společně ještě s jedním klukem hrát kulečník.
Jinak jmenuje se Call. (Ok, jména si skoro u všech vymýšlim nebo předělávám a už mi docházejí nápady.) Je na stejný škole, jen ve druháku (teda je sice ve druháku, ale je starší asi o měsíc).
Nejspíš spolu chodíme, ale já v tom nikdy nemám pořádně jasno, jen vím, že smrtelně vážný to určitě není. Je totiž pár věcí, co mi pořád na našem vztahu vadí a nevím co s nima. Za prvý naše schůzky. Ze začátku jsme chodili na cigáro, pak jsme začali koukat na filmy na kuchyňce (bohužel já i on máme spolubydlící stále nasrané na pokoji, což je další problém). Ok, je to celkem fajn, skoro nikdo nás neruší (teda pouze v té nejnevhodnější době mají lidi tendenci se tam zjevovat), další místo kde se vidíme je dole na křeslech, když se učím a on tam sedí se mnou. Jinak se scházíme na kuchyňce. Což mi přestává stačit, chtěla bych prostě občas někam mezi lidi, nebo se aspoň jít projít (byli jsme venku jednou, když jsem ve dvě v noci měla takový blbý nápad, že se půjdem projít). Prostě dělat věci, co normálně dělají lidi co spolu chodí. Přeci nechci tak moc. Ale tak stejně jsem ráda, že ho mám.
Další věc, která mě trápí trochu víc je, že spolu nespíme. Tím nemyslím přímo sex (o tom možná později), ale prostě spát vedle sebe, usínat mu v náručí a ráno se vedle něj probudit. To je pro mě ve vztahu dost důležitý, že nemusím usínat sama, ale tady se asi nedočkám. Už několikrát jsem se ho ptala, naznačovala, říkala mu o to, ale nic. Jeho osobní prostor je pro něj důležitější, tvrdí, že na kolejní posteli se dva lidi nevyspí (vyspí, mám to vyzkoušený) a že potřebuje na spaní hodně prostoru. Přitom bych byla tak šťastná, kdybych mohla spát aspoň občas vedle něj.
Odbočka, poslední víkend v květnu jsem byla na takový táborový stmelovačce, kde jsme z našeho turnusu nakonec byli čtyři, ale byl tam i vedoucí, který se mnou bude mít oddíl a s kterým jsem se tam trochu sblížila. Tedy docela se na mě lepil, dotýkal se a mě to nevadilo (zcela nevinně). Spali jsme v jedný chatce, sice na třech sražených postelých, ale u sebe a mohla jsem se k němu přitulit (sice se snažil o víc, ale po tom co jsem mu řekla, že půjdu spát jinam a dala mu malou facku, tak jsme fakt spali). A tam jsem si prostě uvědomila jak moc mi to chybí, a jak by to bylo super spát vedle někoho i normálně, to se mi vždy uvolní tolik endorfínu a oxitocinu, že jsem šťastná. Konec odbočky.

Stejně je asi zbytečný řešit to teď, když se ani ne za dva týdny budu stěhovat z koleje domů, kde strávim většinu prázdnin (bohužel, musím si něco vymyslet, ale nevím co mám dělat sama, neporadíte někdo?)

No nic, budu končit, zbytek si možná sepíšu někdy jindy, až zase budu mít trochu času (což teď stejně nemám, měla bych spát, ráno vstávám na test a v úterý jdu na zkoušku, na kterou jsem se přes víkend nestihla učit).

Troška těch letních barviček. Nebojte nedostala jsem je od kluka (toho se asi vživotě nedočkám, aby mi kluk donesl kytku), ale natrhala jsem si je u kamarádky na chatě, tak mi aspoň trochu ozdobily stůl.








 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama